Hotel Malý pivovar


Hotel Malý Pivovar - České Budějovice

Hotel Malý Pivovar - Ubytování

Hotel Malý Pivovar - Ubytování

Hotel Malý Pivovar - Konference a školení

Hotel Malý Pivovar - Restaurace u Královské Pečeti

Hotel Malý Pivovar - Restaurace

Hotel Malý Pivovar - Hotelové Služby

Historie hotelu

Náš hotel má bohatou historii, přečtěte si něco o ní.

Historie budovy hotelu Malý pivovar ****

Stručný historický úvod České Budějovice byly založeny v roce 1265 českým králem Přemyslem Otakarem II. Původní zakládací listina se nám nedochovala, její obsah známe z pozdější konfirmace Vladislava Jagelonského z 2. července 1507. V zakládací listině se hovoří o založení kláštera Sv. p. Marie a města na soutoku Vltavy a Malše, ale ne o právu várečném. Nedochovala se ani žádná jiná listina, která by dokladovala udělení tohoto významného práva. Přesto se tak muselo stát již při samotném založení města, protože již v roce 1300 je doložena rozsáhlá donace zdejšího sládka a pivovarníka Zachariáše, díky které vznikl špitál sv. Václava. Není to však jediný doklad o majetnosti místních pivovarníků. Získání tak rozsáhlého majetku ovšem předpokládá intenzivní činnost v oboru. Z toho lze odvodit, že město získalo právo várečné nejspíše hned při svém vzniku nebo nejdéle pár let potom.

To, že právo várečné bylo důležitým právem, podmiňujícím do značné míry prosperitu města, dokládá i udělení práva mílového Karlem IV. (1351) a jeho potvrzení Václavem IV. (1410), kde se mimo jiné přímo hovoří o zákazu pivovarů, sladoven a krčem v okruhu jedné míle od města.

Výnosnost obchodu s pivem vedla městskou radu po jednáních s měšťany k založení vlastního pivovaru (1495). Ten se původně nalézal v Široké ulici nedaleko Rož­­novské brány, sladovna pak v zadním traktu staré radnice. Později, v první polovině 16. století byl pivovar rozšířen do dnešní Divadelní ulice. Městská rada si vyhradila právo vařit „bílé“ pivo, měšťané směli nadále vařit pivo tzv. „tmavé“.

Budějovické bílé pivo se na počátku 16. století těšilo velké oblibě u panovnického dvora. Římský a český král Ferdinand I., který je při svých návštěvách Českých Budějovic ochutnal, dokonce v roce 1547 pozval na svůj dvůr zdejšího sládka, aby mu zde vařil pivo po zdejším způsobu.

Od počátku 18. století probíhal spor mezi budějovickými právovárečníky a městskou radou o správu obecního pivovaru. Měšťané, kteří argumentovali tím, že jim až do roku 1495 patřilo právo vařit ve městě veškeré pivo, usilovali o jeho navrácení. V roce 1722 jim městská rada toto právo skutečně přiznala, měšťané se však museli vzdát vaření piva ve svých domech. Proto zakoupili várečný dům sládka Matěje Konvičky, zvaný Malý pivovar. Městská rada však prohlásila tento objekt za svůj majetek. Měšťanům „benevolentně“ povolila objekt užívat po polovinu roku. Od té doby vlastnilo město pivovary dva: Velký u Rožnovské brány a Malý na rohu ulic Karla IV. a Kněžské. Měšťané proti tomuto aktu protestovali a celý spor skončil až v roce 1795, kdy město předalo oba pivovary do správy měšťanům. Měšťané získali za náhradu oba městské pivovary se skladištěm dříví a se sklepem a za nízké nájemné stáj a služební byt pro zaměstnance. Vznikl tak tzv. Měšťanský pivovar, jehož oficiální název od roku 1894 zněl: Die Budweiser Bräuberechtigten - Bürgerliches Bräuhaus Budweis, gegründet 1795. Malý pivovar vařil pivo pro měšťany, zatímco Velký zásoboval hostince a dodával pivo mimo město.

Zatímco počet domů, ve kterých se skutečně vařilo pivo nebo se zde sladovalo, s postupem doby pozvolna klesal, počet várečných práv ve městě neustále kolísal, ale v konečném součtu stále stoupal. V roce 1750 vlastnilo várečný dům ve městě (a tudíž i várečné právo) 340 měšťanů. Konečný počet byl definitivně omezen 12. prosince 1907. Od té doby existovalo 387 várečných práv. To v praxi znamená, že téměř každý dům ve vnitřním (historickém) městě byl domem várečným. Z tohoto počtu byly vyjmuty objekty městského opevnění, radnice, kostely, Masné krámy, biskupství, divadlo, objekty pivovarů (avšak po ukončení provozu v Malém pivovaru získal nový nabyvatel objektu i právo várečné) a dále některé domy, jejichž vlastníci neměli v Č. Budějovicích domovské právo.

Stručná historie objektu Malý pivovar - dům na rohu Kněžské ulice a ulice Karla IV., vzniklý spojením domů č. 334 a 333

V roce 1722 přijala městská rada doporučení obecních starších a vyhověla požadavkům měšťanů, kteří se chtěli spolupodílet nejen na vaření piva ve městě a pochopitelně i na rozdělování zisků. Městská rada proto souhlasila, ale za podmínky, že se měšťané vzdají vaření piva ve svých domech a budou nadále vařit pivo společně v objektu k tomu určeném. Jako nejvhodnější byl k tomuto účelu vybrán dům sládka Matěje Konvičky (č.334), který již byl vybaven potřebným zařízením.

Za pozornost však stojí skutečnost, že název Malý pivovar vznikl dříve než byl objekt (dům č. 334) zakoupen a posléze protiprávně převeden na město. V městských knihách můžeme nalézt zápis z roku 1714 (tedy osm let před koupí domu Matěje Konvičky), podle kterého Martin Kacžler vyženil dům, který se nacházel proti Malému pivovaru (OA ČB, Libri contractuum civilium, XI, 32).

Mimochodem tak padá teorie, že se objekty začaly takto označovat od okamžiku, kdy je převzala budějovická radnice, aby tak odlišila od sebe oba provozy. Na druhé straně to dokazuje, že zmíněný objekt měl velmi silnou tradici vaření piva.

Dům na rohu Kněžské ulice a ulice Karla IV. byl založen a vystavěn hned v prvních letech po založení města (tedy po roce 1265), jak to ostatně dokládají pozdně románské a gotické prvky dochované v suterénu domu. Podle práva se jednalo o dům várečný a s největší pravděpodobností se zde od počátku pivo i vařilo.

První konkrétní (zatím nalezený) údaj dokladující vaření piva v domě pochází z roku 1589, kdy dům vyženil s vdovou Anežkou Kotterovou Jan Walschy, sládek. Není to sice zmínka přímo o vaření piva, ale existuje reálný předpoklad, že sládek skutečně vařil pivo. Další záznam vztahující se k vaření piva pochází z roku 1611, kdy Veronika Kotrovská dědila po svém manželovi dům s várkou. Zesnulý manžel byl s největší pravděpodobností synem zmíněné Anežky Kotterové. Várka je zmiňována i v dalších zápisech. V roce 1690 dům vyženil Vít Victorin, sládek, v roce 1716 pak již zmíněný Matěj Konvička. Cena domu se pohybovala od 350 kop v roce 1541 do 800 kop v roce 1716. (pramen opět Libri contractuum civilium)

Malý pivovar přestal na konci 18. století vyhovovat svému účelu, proto bylo rozhodnuto o jeho rozšíření. Proto byl přikoupen v roce 1809 objekt č. 333 v Kněžské ulici. Přestavba proběhla v letech 1813 – 1816 (udává se konkrétně rok 1815) nákladem 69 886 zlatých. Zároveň s pivem se v objektu vyráběl i pivní ocet. Pivovar měl deset zaměstnanců: správce a účetního v jedné osobě, sládka, podsládka a sedm pomocných dělníků. Další přestavba proběhla v roce 1839 a oba domy tak utvořily jeden celek. Získaly jednotné průčelí a zároveň i podobu, jakou má dodnes. V roce 1852 došlo k rekonstrukci hvozdu místním stavitelem Sandnerem.

Dům č.p. 334 přestal být várečným domem v okamžiku jeho koupě od Matěje Konvičky. Po začlenění domu č.p. 333 do Malého pivovaru pozbyl i on várečného práva. Provoz Malého pivovaru pak probíhal až do roku 1856, kdy byl uzavřen. Pak byl celý objekt prodán a stal se jedním várečným domem ovšem se zákazem vařit v objektu pivo. Dům potom měnil majitele, až nakonec připadl městu. Byl několikrát opravován a modernizován. V roce 1996 připadl objekt Budějovickému Budvaru, n.p., který z něj vytvořil jedno z nejvýznamnějších center budějovické pohostinnosti. V současnosti se zde nalézá Hotel Malý pivovar.

Č. Budějovice, 5. 8. 2003
Zpracoval: PhDr. Ivo Hajn